Latinsky
Prologus
Genera pariter nōbila duō
res nostra hīc Veronae pulchrae fit,
in stlītem pellit nōvam vetus īra,
cruōre manus gentis madēfit.
Ex eā fātālī amantēs stlīte
sub īnfēlicī stellā summunt vītam,
quī secundum fortūnae dictum gravem
in suāpte certāmina morte humant.
Est amor contrā voluntātem patrum
horribilis res morte signāta,
cum liberōrum interitū fīnit,
per scēnam duās horās ambulant.
Sī patientēs estis, triste hīc,
studiō sumus compēnsātūrī.
.
Česky
Prológ
Dva domy, oba stejně urozené
v krásné Veroně, kam náš děj nás táhne,
zášť dávnoletá v nový rozbroj žene,
v němž rodná ruka rodnou krví vláhne.
.
Z osudných ledví nepřátel těch berou
pod přeneštěstnou hvězdou žití svoje
dva milující, kterí sudbou šerou
v smrti pohřbí roditelú boje.
.
Děj strašný lásky smrtí znamenané
hněv rodičú, z nehož se dál hněv příští,
až teprv zmarem dítek poustane.
Dvě hodiny teď pújdou po jevišti.
.
A budte-li trpělivost míti,
co vadno zde, chcem snahou nahraditi.
.
Podľa predlohy : William Shakespeare - Tragédie II., v českom preklade J. V. Sládka, Praha 1963
Komentáre